Režijní explikace

 

Film bude „on the road“ dvou Bedřichových vnuček, Kristýny a Leony, které nás nechaly nahlédnout splnění dávného snu-projít si po sto letech legionářskou cestu svého dědečka. Je to jak o rodová posedlost, neboť i tatínek Leony a Kristýny se jako čtrnáctiletý vydal po této cestě v šedesátých letech, a následně se mu podařilo paměti vydat knižně.

   Pohled naší kamery zachytí místa, která popisuje legionářský deník tak, jak vypadají dnes v dlouhých statických záběrech, které odhalí rozdíl mezi tím, jak vypadla místa tehdy a dnes. Kontrast bude postaven na úryvku z textu jako voice over k obrazům současné ruské krajiny.

Tyto sekvence budou propojeny dokumentárním zachycením cesty, která tato místa spojuje, po níž se kdysi šel pradědeček Bedřich a dnes jeho vnučky. Tato cesta bude zachycena naopak dynamickým živým snímáním situací, které nutně nastanou během naší cesty vlakem po pustinách Ruska. Situace, které se tu stanou budou tak další, jako by nevědomou paralelou kontrastující s textem. Jako bychom položili vedle sebe dvě cesty jednu tehdy a jednu dnes. Tématem bude vlastně kontrast plynoucí nenuceně z tohoto srovnání.

Ve třetím plánu pak budeme sledovat konflikt generací a zároveň konflikt obou sester, který plyne z toho, že jedna je jinak úspěšná, než druhá, ani jedna nemá děti, z čehož může plynout i konflikt tehdejších a dnešních ideálů

 

Záměrně nebudme používat archívy, jako levnou všeřešící ilustraci doby. Chceme, aby obraz tehdejší Rusi vznikal až v hlavě diváka, což nebude těžké, protože text je velice věcný a popisuje řadu modelujících detailů. Archívy, které by stejně nebyli viděny Bedřichovýma očima by popis krajiny, kterou on tehdy viděl jen rozmlžovaly. Vidění mladého nedostudovaného doktora, který se všemu diví, hledá v rusku hodnoty, které tu sám pro sebe formuluje a lásku, kterou si nakonec odváží sebou na lodi Amerika zpět do Evropy.